English

Deska (ne)cti – Pozor na právní šmejdy

 

NEOPRÁVNĚNÉ PODNIKÁNÍ – ZASTUPOVÁNÍ V DOPRAVNÍ PŘESTUPKOVÉ AGENDĚ VINKLÁŘI TRESTNÍ SOUD NETOLERUJE!

 
Zpravodajská informace serveru www.idnes.cz ze dne 29.11.2023 („Pojišťovna na pokuty po 10 letech končí. Soud jí potvrdil pravomocný trest“) o pravomocném odsouzení zakladatele družstva Motoristická vzájemná pojišťovna (MVP) Petra Kocourka pro neoprávněné podnikání na úseku poskytování právních služeb (k trestu odnětí svobody na jeden rok, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 30 měsíců) o zrušení tzv. MVP je pro Českou advokátní komoru (Komora, ČAK) velkým zadostiučiněním.
 
Více než kdy jindy se zde vtírá ono známé o božích mlýnech, které melou pomalu, ale jistě. Nebo se vybaví oblíbená hláška našich babiček, že Bůh peče oplatky, ale horké je nerozdává. Tato přísloví používáme s dovoláváním se na boží spravedlnost, že každá špatnost bude jednou po zásluze potrestána. Někdy to myslíme poněkud ironicky ve smyslu, že na každého jednou dojde, že každý bude nakonec za své skutky „po zásluze odměněn!“ Věřící se mohou utěšovat tím, že odplata přijde při posledním soudu, ti ostatní musí různé nespravedlnosti, kterým museli čelit, ze svého života nějak vytěsnit…
 
Každý z nás asi někdy uvažoval o tom, že vezme spravedlnost do svých rukou, ale vesměs dospějeme k závěru, že nám chybí celkový pohled na věc (ono biblické o trhání plevele a pšenice, Mt 13, 28 – 30), která se nakonec může jevit úplně jinak, než osobně cítíme. Tentokrát se ale spravedlnost naplnila, a to již na tomto světě pozemském činností orgánů činných v trestním řízení, zejména ve finiši díky trestnímu soudu:
 
Firmy Fleet control, s.r.o. (původní jednatel a společník Jiří Kocourek) a Motoristická vzájemná pojišťovna, družstvo (původní předseda představenstva Petr Kocourek a místopředseda Jiří Kocourek) vznikly 18.8.2011, resp. 8.10.2013.
 
Snad proto, že první z uvedených působila „na trhu“ déle, stala se dříve předmětem zájmu – krajských a městských úřadů s rozšířenou působností v oblasti přestupků v dopravě – z důvodu masivního počtu zastupovaných osob podezřelých ze spáchání přestupků.  Objevily se ale i další, fyzické i právnické, osoby, které se začaly věnovat obdobné činnosti. V roce 2013 byla s touto skutečností Komora konfrontována a v červenci toho roku učinila podání na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) s podezřením z neoprávněného poskytování právních služeb. S odkazem na jednací řád NSZ postoupilo podnět Komory k vyhodnocení příslušnému státnímu zastupitelství. To v říjnu 2013 oznámilo Komoře, že původní oznámení ČAK bylo postoupeno k prověření policejnímu orgánu. Ten již 3.prosince 2013 sdělil Komoře, že „po kvalifikovaném posouzení obsahu podání“ Komory se toto „ukládá“ bez dalšího opatření.
 
Vypadalo to na marnost nad marnost… Zde se ale vracíme k oněm mlýnům Božím… Již v roce 2015 se jiný policejní orgán, tentokrát Pardubického kraje začal zajímat o popsanou činnost Jiřího Kocourka a fy Fleet control, s.r.o., a roce 2017 se policejní orgán Prahy 1 začal zajímat o popsanou činnost fy Fleet control, s.r.o. a Jiřího Kocourka, a nově i o činnost družstva MVP…
 
Komora a advokátní stav tak musely vyčkávat závěrů šetření orgánů činných v trestním řízení. Mezitím ale bylo sledováno jiné soudní řízení, kde již soud posuzoval jiný přečin neoprávněného podnikání dvou fyzických osob spočívající ve vinklaření (= pokoutnictví, = neoprávněném poskytování právních služeb). Obžaloba napadla k ObS pro Prahu 2 v prosinci 2014, první rozsudek ze dne 25.4.2016 byl dne 18.1.2017 Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím zrušen, druhý odsuzující rozsudek ze dne 21.6.2017 byl dne 14.11.2017 sice odvolacím soudem částečně změněn, ovšem pouze co do druhu trestu, výrok o vině zůstal nezměněn a rozsudek se tak stal posledně uvedeným dnem pravomocným – řízení trvalo necelé tři roky (jeden z odsouzených sice ještě proti rozsudku brojil dovoláním, to ale bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30.5.2018 ve věci sp.zn. 5Tdo 539/2018 odmítnuto).
 
Odborná advokátní (obecně justiční) i laická veřejnost tak dostaly uvedenými soudními rozhodnutími důkaz, že kdo vykonává advokátní činnost, ačkoli k ní není oprávněn, bude „po zásluze odměněn“. Ve věci MVP se Komora zkusila obrátit i na Českou národní banku, ale ta bohužel musela konstatovat, že k nabídce a poskytování neživotního pojištění (tak byla dle tehdejšího zákona o pojišťovnictví i činnost MVP charakterizována) by sice daný subjekt měl disponovat povolením k činnosti pojišťovny, ovšem výkon pojišťovnictví bez povolení zákon o pojišťovnictví neupravuje jako přestupek. Pozornost se tak soustředila na výsledky přípravného řízení trestního ve věci MVP (a Petra Kocourka). K ObS pro Prahu 1 obžaloba nakonec napadla, a to dnem 1.10.2021. První rozsudek ze dne 25.5.2022 byl ještě dne 5.12.2022 Městským soudem v Praze jako odvolacím zrušen, druhý odsuzující rozsudek ze dne 13.7.2023 byl odvolacím soudem již pouze změněn tak, jak shora uvedeno v prvním odstavci tohoto textu. Řízení tak trvalo v tomto případě již pouze málo přes dva roky.
 
JUDr. Milan Hoke
vedoucí odboru sekretariátu a právního ČAK
 
 
 

Stačilo napomenutí, s vinklařením okamžitě přestala

Ministerstvo spravedlnosti v květnu 2023 vydalo příkaz, kterým uznalo PhDr. Mgr. M. P., PhD. vinnou z vinklaření. Jako trest jí za porušení § 52d odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii uložilo napomenutí.


"Jmenovaná v reakci na obdržený příkaz vytýkanou nabídku služeb obratem odstranila, z čehož je patrné, že uložený trest zcela naplnil svou individuálně preventivní funkci a zároveň došlo k odstranění protiprávního stavu," informoval Českou advokátní komoru Mgr. Jiří Císař, vedoucí oddělení mediace, akreditací a postihu vinklaření Ministerstva spravedlnosti ČR.
M. P. nejméně od 19. dubna 2023 do 2. května 2023 prostřednictvím webu mimo jiné za úplatu nabízela právní poradenství, kontrolu správnosti dokumentů a zpracování dokumentů: "Pomáháme vedení škol s řešením problémových situací a dotazů, s kontrolou správnosti dokumentů a jejich zpracování... Cena poradenství dohodou po ujasnění časové náročnosti dotazu..." stálo na webových stránkách.

 

Pokuta (zatím nepravomocná) 72 000 Kč za vinklaření společnosti Baribas enterteiment s.r.o.

Ministerstvo spravedlnosti ČR akceptovalo argumenty České advokátní komory a vydalo příkaz, ve kterém uznalo společnost Baribas enterteiment, s.r.o., se sídlem Novomlýnská 1237/2, 110 00 Praha 1 – Nové Město, IČO: 246 87 626, vinnou z tzv. vinklaření (pokoutnictví). Ministerstvo společnosti Baribas enterteiment, s.r.o. (zatím nepravomocně)) uložilo pokutu ve výši 72 000 Kč za spáchání přestupku podle § 52d odst. 1 písm. a) zákona o advokacii.

 

V odůvodnění příkazu MsP ČR se uvádí: „…v rozporu s § 2 zákona o advokacii, (společnost Baribas enterteiment, s.r.o.) nabízela nejméně v období od 8. 6. 2022 do 30. 6. 2022 prostřednictvím webové stránky „www.dv-partners.cz" pod formálně neexistující obchodní firmou „DV & Partners'' poskytnutí právních služeb podle § 1 odst. 2 zákona o advokacii, když na předmětných webových stránkách mimo jiné nabízela právní poradenství a konzultace od 1 800 Kč za hodinu, přičemž dále zde bylo uvedeno např.: ´DV & Partners poskytuje právní poradenství v oblasti cizineckého a imigračního práva... V oblasti obchodního práva nabízíme zajištění komplexních služeb – příprava a sepsání, revize smluv mezi podnikateli, vymáhání a správa pohledávek, včetně zastupování v soudních řízeních, zastupování v řízeních před živnostenskými úřady... Cenová nabídka dalších služeb na míru bude dohodnuta po upřesněni požadavků klienta´, přestože není osobou oprávněnou takové služby poskytovat.“

 

Kauza spíš pro Desku cti. Aneb: Neznalost zákona (při rychlé nápravě) ČAK omlouvá

Posláním Desky (ne)cti, není pouze informovat o případech vinklaření (pokoutnictví, neoprávněného poskytování právních služeb), ale zejména vinklaření předcházet, vzdělávat, rozšiřovat právní vědomí široké veřejnosti o poslání příslušníků advokátního stavu. Chceme poukázat na případ, který se ČAK povedl vyřešit smírnou cestou, bez nutnosti podávat byť „pouze“ přestupkové oznámení. Je to dobrý příklad, že projekt POZOR NA PRÁVNÍ ŠMEJDY! může být vhodnou prevencí, samozřejmě doprovozenou pochopením a vstřícnou reakcí z vinklaření podezřelé strany.

 

Realitní makléřka si nechala na billboardy umístit reklamu, doprovozenou sdělením o tom, že poskytuje „Komplexní realitní a právní služby“. Dle názoru ČAK lze reklamní text číst tak, že zadavatel reklamy podniká v komplexních realitních a stejně tak v komplexních právních službách. Makléřka po upozornění ze strany ČAK uvedla, že má za to, že reklamní nosič je nutno číst ve vztahu k jejím webovým stránkám, které jsou zde uvedeny. „Zde se lze dočíst, že ony avizované právní služby zajišťují v mém týmu advokáti,“ vysvětlovala.

 

Po připomenutí a výtce ČAK, že od 1.února 2022 je po novele § 52d Zákona o advokacii třetí skutkovou podstatou přestupku zapovězeno i nabízení právních služeb, okamžitě reagovala vstřícně. Vůči Komoře dotyčná realitní kancelář uznala, že zadaný reklamní text, ale i některé obraty na jejím webu, nebyly šťastně zvoleny. Advokáti, kteří s dotyčnou realitní kanceláří spolupracují, se zavázali realitní kanceláři vysvětlit podstatu problému.

 

Díky pochopení obou stran tak Komora tento podnět nesignalizovala přestupkovému orgánu (Ministerstvu spravedlnosti) nebo orgánům činným v trestním řízení, což ostatně nečiní nikdy automaticky, vždy se pokouší nejdříve se domluvit. Judikatura k ust. § 251 Trestního zákoníku (TZ) neoprávněné podnikání, a to i s přihlédnutím k neoprávněnému podnikání v právních službách, je ustálená a obsahově dobře čitelná i právním laikům, kteří se někdy riskantně záměrně nebo naopak s rádoby dobrou vírou pouštějí do podnikání v oboru vyhrazeném pouze osobám předvídaným v ust. § 2 ZA. Stejné platí o výstupech Ministerstva spravedlnosti, jakožto přestupkového orgánu, protože od znovuzavedení přestupku vinklaření letos uplyne již pět let.

 

ČAK se zabývá prošetřením dalšího podezření z vinklářství

Česká advokátní komora se začala zabývat dalším z případů možného vinklářství, tedy nelegálního poskytování právních služeb. Tentokrát se jedná o Czech Fair Trade Institut, který se na svých webových stránkách prezentuje jako nezisková organizace, spolek, jehož "účelem je vytváření a poskytování faktických, relevantních, originálních a věcně správných informací v oblastech... advokacie ..." (viz III. Účel spolku).

 

Na webu Czech Fair Trade Institut se kromě jiného uvádí: 

 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu, jehož odůvodnění se vztahuje k problematice vinklářství

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 As 77/2020 - 19 ve věci, která se týká rozhodnutí kárných orgánů České advokátní komory, konkrétně Odvolací kárné komise. Kárně obviněný napadl toto rozhodnutí žalobou ve správním soudnictví. Právní názor kasačního soudu co do právní podstaty je souladný se závěrem Odvolací kárné komise ČAK – neoprávněného poskytování právních služeb se může za konkrétních skutkových okolností dopustit i advokátní koncipient. Za zdůraznění stojí především body 26, 29 a 37 odůvodnění publikovaného rozsudku NSS co do vztahu "definice" vinklářství a jeho sankcionování. Rozsudek potvrzuje řádnou činnost kontrolních a kárných orgánů Komory.

 

Rozsudek 9 As 77/2020 - 19.pdf

 

ČAK informuje o usnesení odvolacího soudu, jehož odůvodnění se vztahuje k problematice vinklářství

Česká advokátní komora (ČAK) informuje, že Městský soud v Praze jako odvolací soud rozhodl usnesením ze dne 13. srpna 2020 o změně výroku I usnesení soudu prvního stupně, o kterém jsme informovali dříve ZDE. V této souvislosti ČAK sděluje, že ve sporu bude pokračovat, neboť se domnívá, že k tomu, aby někdo hodnotil jednání někoho jiného jako protiprávní, nepotřebuje úřední rozhodnutí o tom, že takovým jednáním byl spáchán přestupek nebo trestný činí. Česká advokátní komora se domnívá, že to, co osoby vystupující pod adresou INDOC uvádějí jako svoji činnost spočívající v právním poradenství a zastupování před ÚOHS, je poskytováním právní služby nad rámec běžné občanské výpomoci. A k tomu nejsou tam uvedené osoby, jež nejsou advokáty, oprávněny. Činí-li tak opakovaně a za úplatu, mohlo by jít o přestupek nebo o trestný čin. To ale musí posoudit příslušné orgány.

 

Usnesení č. j. 22 Co 147/2020- 52.pdf

 

Oznámení o odložení věci podezření ze spáchání přestupku – upozornění na rizika spojená s podáním nepravdivého vysvětlení ministerstvu

Česká advokátní komora oznamuje, že Ministerstvo spravedlnosti odložilo dne 13. srpna 2020 na základě jejího oznámení dvě věci podezření ze spáchání přestupku podle § 52d odst. 1 písm. a) zákona o advokacii, a to z důvodu, že dotčené osoby, kterým byla poskytnuta právní pomoc osobami, které nebyly oprávněny poskytovat právní služby podle § 2 zákona o advokacii, shodně uvedly, že jim podezřelý (vinklář) poskytl veškeré právní služby bezplatně.


V prvním případě Česká advokátní komora oznámila Ministerstvu spravedlnosti jako příslušnému orgánu podezření ze spáchání přestupku podle § 52d odst. 1 písm. a) zákona o advokacii. Uvedené oznámení směřovalo proti panu XX, který se měl předmětného přestupku dopustit tím, že jako obecný zmocněnec na základě plné moci opakovaně zastupoval účastníky v řízeních před soudem, ačkoli není osobou oprávněnou poskytovat právní služby podle § 2 zákona o advokacii. Ministerstvo spravedlnosti neshledalo důvody pro zahájení řízení o přestupku a věc odložilo, neboť v rámci svého šetření zjistilo, že podezřelý poskytoval právní služby čtyřem různým osobám, které shodně uvedly, že podezřelý jim veškeré právní služby poskytl zcela bezplatně. Tato jejich vyjádření pak nebyla nijak v rozporu se skutečnostmi zjištěnými ministerstvem, které nijak nesvědčily o tom, že by služby byly poskytovány úplatně.


V druhém případě Česká advokátní komora oznámila Ministerstvu spravedlnosti jako příslušnému orgánu rovněž podezření ze spáchání přestupku podle § 52d odst. 1 písm. a) zákona o advokacii. Uvedené oznámení směřovalo proti panu YY, který se měl předmětného přestupku dopustit rovněž tím, že jako obecný zmocněnec na základě plné moci opakovaně zastupoval účastníky v řízeních před soudem, ačkoli není osobou oprávněnou poskytovat právní služby podle § 2 zákona o advokacii. Ministerstvo spravedlnosti ani v tomto případě neshledalo důvody pro zahájení řízení o přestupku a věc odložilo, neboť v rámci svého šetření zjistilo, že podezřelý poskytoval právní služby celkem šesti různým osobám, které shodně uvedly, že podezřelý jim veškeré právní služby poskytl zcela bezplatně, resp. nepožadoval odměnu. Tato jejich vyjádření pak nebyla rovněž nijak v rozporu se skutečnostmi zjištěnými ministerstvem, které nijak nesvědčily o tom, že by služby byly poskytovány úplatně.


Česká advokátní komora v této souvislosti upozorňuje, že není povinností toho, komu je služba poskytována, aby za ni platil, pokud jde o vinkláře, tedy osobu, která neoprávněně poskytuje právní službu opakovaně a za úplatu. Pokud za poskytnutí právní služby zaplatí a následně se na něj s dotazem obrátí Ministerstvo spravedlnosti, buď po pravdě sdělí, že služba byla poskytnuta úplatně, anebo bude (s největší pravděpodobností) lhát. Takové jednání pak může být kvalifikováno jako přestupek dle § 2 odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů:
 
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně
a) uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají nebo uvede nesprávný anebo neúplný údaj v čestném prohlášení u správního orgánu.
Za to může být uložena pokuta do výše 20 000 Kč.

Je tedy věcí každého, kdo by tímto způsobem kryl osobu, která právní službu poskytla, zda se mu toto riziko z nějakého důvodu vyplatí. Ne ovšem dost na tom! Jednání toho, kdo právní službu poskytuje nejen neoprávněně, ale i ve větším rozsahu a za úplatu (po živnostensku) může být s velkou pravděpodobností kvalifikováno jako trestný čin neoprávněného podnikání dle § 251 trestního zákoníku. Ten, kdo se pokusí pachateli takového jednání pomoci nepravdivý

 

ČAK upozorňuje na neoprávněnou činnost fyzických osob

Česká advokátní komora informuje o podezření na neoprávněné poskytování právních služeb prostřednictvím fyzických osob.

Proti předchozím případům, o kterých Česká advokátní komora na svých webových stránkách, v rubrice Deska (ne)cti informovala, nyní sděluje, že ve své činnosti získává informace o „podezřelých činnostech“ majících charakter poskytování právních služeb (právní pomoci) i o osobách fyzických. Zde je ale třeba dodržovat principy ochrany osobních údajů a úpravy dané GDPR. Obě osoby, obě fyzické, budeme tedy anonymizovat.

 

Právní praxí není zpochybňován princip, že právní služby zásadně nelze poskytovat prostřednictvím živnosti (§ 3 odst. 2 živnostenského zákona č. 455/1991 Sb.). Kde je princip, jsou obvyklé ataky takový princip zneužít. K tomu je vesměs zneužívána živnost s předmětem činnosti Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, a v jeho rámci pak nejčastěji zapsaný obor (podnikatelské) činnosti Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. Tento závěr (o zásadní nemožnosti poskytovat právní služby „po živnostensku“) se odvíjí od znění prováděcího předpisu k živnostenskému zákonu (viz Příloha č. 4 a § 25 odst. 2 tohoto zákona), kterým je nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náležitostech jednotlivých živností. 

 

Živnostenský zákon v příloze IV. vyjmenovává 80 oborů podnikatelské činnosti v rámci živnosti volné s předmětem podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Pod bodem 58 jde o Realitní činnost a správu a údržbu nemovitostí, pod bodem 60 Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, pod bodem 70 Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy.

 

Podrobnosti tedy stanovuje u každého oboru podnikatelské činnosti zmíněné nařízení vlády. To v bodu 60, který se týká – jak již shora zmíněno – oboru činnosti Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, výslovně uvádí, že obsahem tohoto oboru (podnikatelské) činnosti není vlastní právní poradenství (právní porady), zejména zastupování zájmů jedné strany proti zájmům strany druhé před soudem nebo jinými právními institucemi. Na tomto místě se sluší zdůraznit, že výčet provedený nařízením vlády je výčtem příkladným (viz „zejména“) a lze tomuto ustanovení bezesporu přiřadit i takové formy činností jako jsou ty výslovně (ale také příkladmo) uvedené v § 1 odst. 2 zákona o advokacii, tedy kromě zastupování a udělování právních porad i sepisování listin, zpracování právních rozborů apod.

 

Má-li jít o neoprávněné podnikání jako přečin dle § 251 trestního zákoníku, pak vodítkem k naplnění této skutkové podstaty musí být takové okolnosti, jako je zejména posouzení:

 

  • zda činnost jmenovaného je srovnatelná s výkonem zaměstnání (soustavnost), přičemž ovšem v zásadě nezáleží na tom, zda šlo o hlavní zdroj příjmů nebo zda taková činnost byla provozována jako doplňková vedle jiné činnosti,
  • zda činnost jmenovaného byla provozována s cílem získat trvalý zdroj příjmů (větší rozsah – objem, hrubý obrat, účtované odměny),
  • délky (trvání) provozování činnosti jmenovanou (nikoli jednorázovost, nahodilost),
  • úmyslu.

 

Realisticky lze vnímat, že ne každá odhalená činnost již bude odpovídat přečinu neoprávněného podnikání dle § 251 trestního zákoníku, ale v zásadě každá taková odhalená činnost, nepůjde-li již o přečin dle trestního zákoníku, bude přestupkem či správním deliktem dle předpisů na úseku živnostenského práva a skutky spáchané od 1. 9. 2017 může jako přestupek projednat a rozhodnout o něm Ministerstvo spravedlnosti dle § 52d zákona o advokacii, podle něhož je zapovězeno poskytovat právní služby opakovaně a za úplatu tomu, kdo není oprávněn k jejich poskytování dle § 2 odst. 1 zákona o advokacii, resp. kdo použije označení advokát, ač nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení. 

 

Po tomto obecnějším úvodu o dvou avizovaných fyzických osobách lze uvést, že první z nich paní M.N. je oprávněna k podnikání v oborech činnosti pod body 58, 60 i 70 ve smyslu nařízení vlády č. 278/2008 Sb. a navíc též v oboru mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti. Druhá z nich paní V.N. je oprávněna k podnikání v oborech 60, 70 a též v oboru mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti.

 

A jaká jejich činnost co do obsahu je předmětem posuzování (takto byly činnosti označeny v jimi vystavených fakturách). Tak například:

 

  • doplnění zápisů z jednání rady obce a zastupitelstva obce
  • sepis licenční smlouvy 
  • sepis odvolání 
  • sepis návrhu na pokračování v řízení 
  • sepis zásad o zřizování věcných břemen omezující vlastnické právo obce k věcem nemovitým     
  • sepis smlouvy o převodu traktoru Zetor
  • poradenství a konzultace dokumentů, včetně jejich vyhledávání
  • sepis návrhů na oddlužení.

 

Činnost těchto dvou fyzických osob je prověřována Policií ČR v Pardubickém kraji a Komora požádala o zaslání vyrozumění o konečném opatření, k němuž policejní orgán dospěje (jako je odložení věci, postoupení věci jako přestupek, návrh na podání obžaloby).

 

 

ČAK respektuje předběžné opatření, ale názor na vinkláře nemění

Před nedávnem uložil Obvodní soud pro Prahu 1 České advokátní komoře, aby ze své webové stránky stáhla článek ČAK UPOZORŇUJE NA ČINNOSTI SDRUŽENÍ INDOC a z článku „Šmejdi s tradicí “ dostupném na téže webové stránce na internetové adrese vypustila slova „Sdružení INDOC“.

 

Na zmíněné internetové adrese jsou v rubrice Deska (ne)cti publikovány informace o fyzických či právnických osobách, které, podle mého přesvědčení, jednají v rozporu se zákonem a poskytují právní službu, ačkoliv k tomu nejsou oprávněny.

 

Za sebe bych tvrdil, že tato informace se týkala těch, kteří provozují webové stránky s označením INDOC. K tomu dodávám, že nejde o právnickou ani fyzickou osobu, ale skutečně jen o webovou adresu.

 

Zda ti, kteří se na této adrese nabízejí, páchají přestupek podle § 52 d zákona o advokacii anebo dokonce trestný čin neoprávněného podnikání dle § 251 trestního zákoníku je jinou věcí. Nejsem kompetentní to posuzovat, a proto tak výslovně nečiním. Pouze optimisticky doufám, že na ně také dojde.

 

Jsem ale oprávněn, jako kdokoliv jiný v rámci svobody slova a práva šířit informace, které jsou nejen pozitivní nebo neutrální, ale také zneklidňující, znepokojující a zraňující, sdělit svůj názor. Ten jsem uvedl v článku s názvem Šmejdi s tradicí. Pokud jde o soudní rozhodnutí, jak patrno,

 

Česká advokátní komora mu okamžitě vyhověla a článek ČAK UPOZORŇUJE NA ČINNOSTI SDRUŽENÍ INDOC i slova „Sdružení INDOC“ a odkaz „http://www.indoc.cz/ z článku „Šmejdi s tradicí“ promptně zmizely.

 

Anonymizované rozhodnutí soudu v této věci je, jak patrno, na naší webové stránce přístupné, samozřejmě s úpravami, které, možná až příliš striktně, respektují povinnosti ukládané GDPR.

 

Protože však Česká advokátní komora má poněkud jinou představu o svobodě slova, proti nařízenému předběžnému opatření bylo podáno odvolání, které pravděpodobně také zveřejníme, ale o tom se ještě musí představenstvo ČAK rozhodnout. V této chvíli by to ale bylo předčasné, protože především se s ním musí seznámit soud a žalující strana. Žalující straně, jak patrno z anonymizovaného usnesení Obvodního soudu, bylo uloženo podat ve věci samé do 3 týdnů od právní moci usnesení žalobu na zdržení se jednání a přiznání přiměřeného zadostiučinění. I v současné situaci ale mám za to, že především všechny advokátky a všichni advokáti České advokátní komory mají právo být informováni detailně, tedy o tom, co zavdalo příčinu k vydání zmíněného předběžného opatření, neboť se jich, byť zprostředkovaně, dotýká. Mohou si tak udělat svůj vlastní názor na to, do jaké míry je předběžné opatření důvodné a do jaké míry je pravdivá či přesvědčivá argumentace těch, kteří ho iniciovali.

Jak řečeno, plně jsme respektovali nařízené předběžné opatření, ale na druhé straně je zřejmé, že pokud si kterýkoliv advokát vyžádá text inkriminovaného článku „ČAK UPOZORŇUJE NA ČINNOSTI SDRUŽENÍ INDOC “ a článku „Šmejdi s tradicí“ bez vypuštění slov „Sdružení INDOC“ a odkazu „http://www.indoc.cz/, má nepochybně právo toto znění dostat a také dostane. Byť ve druhém případě je to asi poněkud nadbytečné, protože článek je stále přístupný a ta dvě slova spolu s odkazem si jistě asi každý dovede doplnit sám. Samozřejmě, pokud si kdokoliv požádá o totéž s poukazem na zákon o svobodném přístupu k informacím, bude tato žádost posuzována v souladu s uvedeným právním předpisem. Mohu-li soudit z prvních ohlasů, pak na záměru České advokátní komory věnovat se velmi zásadním způsobem činnosti vinklářů, se nic měnit nebude. Za sebe pak dodávám, že vydané předběžné opatření prozatím považuji pouze za důkaz, že to asi vždy nebude jednoduché. Rozdíl je pouze v tom, že České advokátní komoře jde o dodržování zákonů a právním šmejdům o chleba.

 

JUDr. Tomáš Sokol, místopředseda České advokátní komory

 

Napomenutí vinklářce I. (č.j. MSP-2/2020-OINS-SVIN/4)

Česká advokátní komora sděluje, že ve věci obvinění z přestupku podle § 52d odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, č. j. MSP-13/2018-OJD-SVIN/16, byl uznán vinným obviněný pan YY a byla mu rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 3. února 2020 uložena pokuta ve výši 39 tisíc korun.


V dané věci se obviněný YY provinil tím, že se v rozporu s § 2 zákona o advokacii, tedy aniž by byl subjektem oprávněným k poskytování právních služeb podle § 1 odst. 2 zákona o advokacii, poskytl jako podnikající fyzická osoba opakovaně a za úplatu právní služby, například na základě plné moci podal za úplatu za několik osob (věřitelů) přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení.


Úmyslně tedy poskytoval opakovaně a za úplatu právní služby bez řádného oprávnění k jejich poskytování.

 

Napomenutí vinklářce I. (č.j. MSP-2/2020-OINS-SVIN/4).pdf

 

Pokuta Vinkláři I.

Česká advokátní komora sděluje, že ve věci obvinění z přestupku podle § 52d odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, č. j. MSP-1/2019-OINS-SVIN/9, byl uznán vinným obviněný pan XX a byla mu příkazem Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 2. října 2019 uložena pokuta ve výši 24 tisíc korun.

  

V dané věci se obviněný XX provinil tím, že se v rozporu s § 4 zákona o advokacii, tedy aniž by byl advokátem zapsaným na seznamu vedeném ČAK, při jednání s notářkou v řízení o pozůstalosti prezentoval jako advokát, když se prokázal svým někdejším identifikačním průkazem advokáta ČAK, přestože si musel být vědom, že již advokátem není, neboť byl ze seznamu vedeného Českou advokátní komorou vyškrtnut na základě pravomocného kárného rozhodnutí. Úmyslně tedy použil označení „advokát“, ačkoli nesplňoval zákonné podmínky pro používání zmíněného označení.

 

Příkaz Ministerstva spravedlnosti č.j. MSP-1/2019-OINS-SVIN/9

 

 

ČAK upozorňuje na činnosti společnosti Legal Assistance s.r.o.

Pokuta Vinkláři II.

Česká advokátní komora sděluje, že ve věci obvinění z přestupku podle § 52d odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, č. j. MSP-13/2018-OJD-SVIN/16, byl uznán vinným obviněný pan YY a byla mu rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 3. února 2020 uložena pokuta ve výši 39 tisíc korun.

 

 

V dané věci se obviněný YY provinil tím, že se v rozporu s § 2 zákona o advokacii, tedy aniž by byl subjektem oprávněným k poskytování právních služeb podle § 1 odst. 2 zákona o advokacii, poskytl jako podnikající fyzická osoba opakovaně a za úplatu právní služby, například na základě plné moci podal za úplatu za několik osob (věřitelů) přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení.

 

Úmyslně tedy poskytoval opakovaně a za úplatu právní služby bez řádného oprávnění k jejich poskytování.

 

Příkaz Ministerstva spravedlnosti č.j. MSP-13/2018-OJD-SVIN/16.pdf

Advokát XX informoval Českou advokátní komoru o podezření na neoprávněné poskytování právních služeb společnosti Legal Assistance, s. r. o., podle § 52d zákona o advokacii.

 

 

 

V dané věci se na něho obrátil pan YY, který se cítil poškozen výše uvedenou společností. Ta s ním uzavřela dvě smlouvy o financování sporů a spolupráci.


Předmětem právního vztahu vzniklého z obou smluv byla činnost Legal Assistance, s. r. o., která měla spočívat v tom, že posoudí obvinění z dopravního přestupku, obstará a bude financovat vhodného advokáta, bude financovat veškeré náklady spojené se správním řízením a bude poskytovat poradenskou a informační činnost.


To za odměnu 40 tisíc Kč za každou uzavřenou smlouvu.

 

K daným úkonům též pan YY podpisem plné moci výše uvedenou společnost zplnomocnil.

 

Je jednoznačně zřejmé, že postup Legal Assistance, s. r. o., který po uzavření výše uvedených smluv následoval, nemohl panu YY pomoci. Z obsahu předložené dokumentace v daném případě je pak ještě zcela patrné, že se na jejím obsahu žádným způsobem nepodílel advokát, ačkoliv se k tomuto Legal Assistance, s. r. o., smluvně zavázala. Pokud by byl v těchto věcech advokát jakkoliv aktivní a dokumentaci sepsal, pak by o tom pan YY věděl, protože by v takovém případě bylo advokátovou povinností obstarat si příkaz přímo od pana YY. Pokud jde o další činnosti, ke kterým se Legal Assistance, s. r. o., zavázala, jak je uvedeno výše, pak jednání společnosti po uzavření obou smluv dle doložené dokumentace odpovídá tomu, že to pouze zastíralo skutečnou činnost, tj. poskytování právních služeb – viz přílohy. Z obsahu dokumentace je patrné, že Legal Assistance, s. r. o., zřejmě od samého počátku neměla v úmyslu zajistit panu YY advokáta pro zastupování v obou správních řízeních, ale vylákat 2x 40 tisíc Kč nejen tím, že ho ujišťovala o tom, že bude mít v obou správních řízeních úspěch. V tomto ohledu se pan YY domnívá, že se mohl stát obětí přečinu podvodu a škoda, která mu byla v takém případě způsobena, je ve výši 80 000 Kč. Pan YY se rovněž domnívá, že by mohlo jít o neoprávněné podnikání Legal Assistance, s. r. o., v intencích § 251 odst. 1 trestního zákoníku.

 

Na základě doložené dokumentace lze tedy pravděpodobně dojít k závěru, že předmět činnosti, ke kterému se Legal Assistance, s. r. o. smluvně zavázala, skutečně odporuje zákonu.

 

 

DESKA (NE)CTI – POZOR NA PRÁVNÍ ŠMEJDY na webu České advokátní komory www.cak.cz vznikla počátkem června 2020. Za svou existenci zaznamenává desítky návštěv denně. 

 

Iniciátoři zavedení rubriky o vinklaření pro její název záměrně zvolili poněkud neprávnický výběr pojmů. Volili taková slova, která zejména laické veřejnosti pregnantně naznačí, o koho jde, a to způsobem, kterému bude každý rozumět: Slovo „šmejdi“ je dnes vnímáno ve spojení s podvodníky, prodavači slibů, falešných nekvalitních předmětů a služeb. Slovo „vinklář“ má neprávnická veřejnost spojeno se jménem uznávaného herce Josefa Vinkláře. Laici by mohli být zmateni, proč Komora jméno herecké hvězdy znevažuje v souvislosti s neoprávněným podnikáním.

 

Leč právě, sice z marginální části, ale z advokátních kruhů, se začalo ozývat nesouhlasné mručení právě kvůli výběru formy, tedy názvu stránky. Obsah zůstal mimo zájem těchto advokátů.

 

Jestliže forma měla zapůsobit na širokou veřejnost, na advokátní veřejnost by měl zapůsobit právě obsah, protože zejména advokáti vědí, jak obrovské škody – nikoli pouze a výhradně jejich byznysu – ale klientům, může činnost vinklářů způsobit.

 

A tady musíme přiznat jisté rezervy.

 

Není všechno vinklář, co se jeví

Česká advokátní komora pečlivě šetří nejrůznější formy jednání, které minimálně budí podezření, že jde o vinklaření, avšak její pokusy dosáhnout postihu jednání, které se jeví jako vinklářství, namnoze narážejí na zjevnou marginalizaci této záležitosti ze strany státních orgánů, zejména orgánů činných v trestním řízení.

 

Aktivity ČAK je třeba vnímat nejen z hlediska výsledků boje s konkrétními vinkláři. Svými aktivitami v této oblasti ČAK odrazuje zájemce o tento druh nekalé činnosti, což je stejně důležité, jako iniciace přestupkových řízení. Vědomí, že Ministerstvo spravedlnosti se podněty ČAK seriózně zabývá, za což mu děkujeme, má nepochyběn svoji váhu.

 

Určitým nóvem v této oblasti jsou činnosti spočívající v neoprávněném poskytování právní služby, larvované jako aktivity spolku jako takového anebo spolku, předstírajícího odborovou organizaci.

 

V této oblasti není recentní judikatura jednoznačná a v řadě případů toleruje i jednání, které je zcela zřetelně poskytováním právní služby někým, kdo není advokát ani jiný subjekt, k takové činnosti povolaný. Pokud jde o právní úpravu a její aplikaci v daných případech, nejeví se současná situace tak, že by dávala prostor k nějakým zásadnějším postupům vůči subjektům, které poskytují právní službu buď na hranici dovoleného anebo již za touto hranicí.

 

Soudní judikatura není formálně jednotná, ale jak to v soudnictví bývá, v konkrétní věci různé soudy mohou dospět k různým závěrům ohledně připuštění či nepřipuštění – dle našeho názoru - pseudoodborové organizace (spolku, ústavu) jako zástupce účastníka řízení. Na místě proto zřejmě není pokus o legislativní změnu. Za úvahu spíš stojí, zda by v otázce zastoupení účastníků civilních soudních řízení pseudoodborovými organizacemi a spolky Nejvyšší soud nechtěl přehodnotit, zda nazrála doba k případné změně závěrů Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 23. 4. 2014 ve věci sp.zn. Cpjn 202/2013 (s ohledem na dosavadní judikaturu senátů NS ČR v porovnání s judikáty nižších obecných soudů), resp. projednat tuto otázku za využití kapacit analytického odboru NS ČR,“ vysvětluje člen představenstva JUDr. Tomáš Sokol, který má problematiku vinklářství ve své gesci.

 

Představenstvo ČAK na svém březnovém zasedání rozhodlo, že o přehodnocení Stanoviska požádá.

 

Dále pak členové představenstva projednají se zástupci Ministerstva práce a sociálních věci, zda tzv. odborným sociálním poradenstvím rozumět i poskytování právních služeb (a pokud ano, zda poradenstvím se ne/rozumí i zastoupení účastníků civilních soudních řízení) s ohledem na výklad § 37 zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb..

 

Ministerstvu spravedlnosti Česká advokátní komora navrhne další změnu v připravované novele zákona o advokacii:

 

K otázce skutkové podstaty přestupků dle § 52d Zákona o advokacii povede MSp a ČAK jednání k otázce, zda lze

 

a)        Vypustit z ust. § 52d odst. 1 písm. b) znak „úplatně“ (viz dosavadní znění: poskytne právní služby opakovaně a za úplatu, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1 Zákona o advokacii)

b)        Sjednotit v zákonech upravujících činnost profesních komor znění přestupků. (viz. příloha k Zápisu z 15. schůze představenstva ČAK).

 

Jak již bylo zmíněno, orgány činné v trestním řízení se do stíhání vinklářů „příliš nehrnou“ a vždy se dovolávají v tomto směru zásady, že postih trestním právem je až ten poslední v řadě (subsidiarita trestní represe, ultima ratio) a vyzývají k nápravě využitím úpravy práva civilního (občanského) a správního.

 

Pokud Komora oznámení o podezření ze spáchání trestné činnosti podává, tak na místně příslušné státní zastupitelství (vesměs jde o podezření z neoprávněného podnikání, případně z podvodu nebo daňového deliktu či porušení povinností při správě cizího majetku).

Zásadním judikátem k ust. § 251 Trestního zákoníku (TZ) zůstává usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2011 ve věci sp.zn. 5Tdo 209/2011. Od tohoto judikátu orgány činné v trestním řízení posuzují zcela důsledně

 

  • rozsah takové činnosti (citovaný judikát uvádí: Neoprávněné podnikání musí být k tomu, aby mohlo být posouzeno jako trestný čin, prováděno ve větším rozsahu. Při posuzování, zda pachatel neoprávněně podnikal ve větším rozsahu, se především zvažuje, zda šlo o činnost srovnatelnou s výkonem zaměstnání, provozovanou s cílem získat trvalý zdroj finančních příjmů. Proto musí jít o soustavnou činnost provozovanou takřka po "živnostensku")

  • zda se taková činnost nedá podřadit pod některé živnostenské oprávnění (judikát nejen konstatuje, že pod živnost realitní činnost spadá sepisování smluv o převodech nemovitostí, provádění úschov a zastupování při vkladovém řízení před katastrálním úřadem, ale také vyzývá nižší soudy k posouzení, zda předmětnou činnost nelze podřadit pod výkon jiné z oprávněných činností, zejména zprostředkovatelskou činnost, vedení účetnictví nebo činnost organizačních a ekonomických poradců). Proto zprostředkování poskytnutí právní služby (nakonec poskytnuté advokátem) není rozporné se zákonem – potíž by mohl mít samotný advokát, pokud by porušil ust. čl. 11 odst. 3 a čl. 5 Etického kodexu (postih advokátů není prvotním zájmem Komory při snaze o potírání vinklaření, jakkoli k takovému postihu advokátů Kárnou komisí ČAK tako došlo.).

 

„Není proto možné na základě podnětu některého kolegy/kolegyně advokáta o jednom jediném zachyceném zjištěném podezření z poskytnutí právní pomoci neadvokátem podávat trestní oznámení,“ připouští JUDr. Sokol.

 

Na druhé straně (část vinklářů zaměřuje svou činnost na správní právo, v něm například na dopravní přestupky…), protože zatímco úprava Občanského soudního řádu činnost obecných zmocněnců reguluje, tak Správní řád nikoli, a proto zde mohou zastupovat „bez omezení“. Existuje ale judikát ve prospěch advokátního stavu. Jde o usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 3. 2015 ve věci sp.zn. 5Tdo 1406/2014.

 

Zde je na místě odcitovat z něho tzv. právní větu:

 

„Přestože zastupování v řízení před správními orgány je nepovinné a zmocněncem nemusí být výslovně advokát a ani není vyloučeno opakované zastupování stejnou osobou, nic nemění na tom, že jde-li o právní služby poskytované soustavně a za úplatu, pak je jejich výkon zákonem o advokacii svěřen specifickým subjektům. Popsané jednání tak může za splnění všech zákonných podmínek naplňovat znaky přečinu neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1 tr. zákoníku. Skutečnost, že pachatel poskytoval právní služby v odpovídající kvalitě a zisk z nich řádně přiznal, samy o sobě neznamenají, že by na jeho protiprávní jednání postačilo uplatnit odpovědnost podle jiných právních předpisů než předpisů trestního práva.“

 

V roce 2022 ČAK podala 8 přestupkových oznámení. Z nich v jednom případě MSp uložilo nepravomocně pokutu ve výši 72.000 Kč společnosti Baribas enterteiment, s.r.o. (veřejná prezentace jejich podnikání na www.dv-partners.cz, pozn.: stránky v současnosti v podstatě nefungují, je na nich vyžadováno přihlášení/, dle vlastní reklamy prohlašovali: „jsme rychle rostoucí společnost zajišťující advokáty…“) a uznalo ji vinnou dle § 52d, odst. 1, písm. a) ZA (více info ZDE)

 

V současnosti (konec března 2023) ČAK prověřuje 5 podezření na vinklářství. Ministerstvo spravedlnosti Komoru vloni v jednom případě informovalo o odložení věci, v dalším případě podezření z vinklářství to byly orgány činné v trestním řízení (ČAK dne 5. 10. 2022 podala žádost ke státnímu zastupitelství o využití dozorových oprávnění státního zástupce. ObSZ pro Prahu 10 dne 3. 11. 2022 Komoru informovalo tak, že v postupu policejního orgánu nebylo shledáno pochybení.)

 

Komora se také snaží řešit případy vinklářství tím, že se snaží osvětou a jednáními s institucemi a firmami takovému jednání předcházet. Příkladem je „KAUZA SPÍŠ PRO DESKU CTI. ANEB: NEZNALOST ZÁKONA (PŘI RYCHLÉ NÁPRAVĚ) ČAK OMLOUVÁ“, podobným způsobem bylo řešeno dalších pět případů.

 

"Vinklářství, německy Winkelschreiberei, se pod názvem Pokoutnictví propracovalo až do Ottova slovníku naučného, který to neblahé počínání definuje jako „sestavování spisův a podání k veřejným úřadům, provozované po živnostensku neoprávněně a za úplatu“.
Jako bych je viděl. Stejný zdroj pak hovoří o nařízení Ministerstva spravedlnosti z 8. 6. 1858 č. 114 říšského zákoníku, podle něhož trestání pokoutníků přísluší soudům z moci disciplinární a z vlastního podnětu, přičemž trest stanoven na 10 K 50 haléřů – 420 K, popřípadě vězení od 24 hodin do 6 neděl. Tahle osvícená doba bohužel skončila, a tak se vinkláři stali značkou stálých problémů."

 

Celou zprávu JUDr. Tomáše Sokola o boji ČAK s vinklářstvím z roku 2020 naleznete ZDE.